Základní význam lze zjednodušit větou: „Až to nastane, už to bude hotové.“ Právě tento vztah mezi dvěma budoucími okamžiky je pro future perfect simple nejdůležitější. Jeden děj proběhne dříve a druhý budoucí okamžik slouží jako hranice, do které musí být první děj dokončen.

Jak se future perfect simple tvoří

Stavba tohoto času je pravidelná. V oznamovací větě použijeme podmět, pomocné sloveso will a příčestí minulé významového slovesa. Vzorec tedy zní: podmět + will have + třetí tvar slovesa. U pravidelných sloves se třetí tvar obvykle tvoří koncovkou -ed, u nepravidelných sloves je nutné znát jejich vlastní tvar.

Například věta „I will have finished the report“ znamená „Do té doby dokončím zprávu“ nebo přirozeněji „Do té doby už budu mít zprávu dokončenou“. Ve větě „She will have left by noon“ vyjadřujeme, že do poledne už odejde. Tvar will have left neznamená, že odešla v minulosti. Odchod se stále nachází v budoucnosti, pouze bude dokončen před stanoveným budoucím okamžikem.

U slovesa be použijeme tvar been, například „They will have been here for two hours“ v příslušném kontextu vyjadřuje, že v daném budoucím okamžiku už zde budou dvě hodiny. U nepravidelných sloves je třeba dávat pozor na třetí tvar: write – written, go – gone, make – made nebo see – seen. Po slovese have tedy nikdy nepřidáváme minulý čas slovesa automaticky.

Záporná věta vzniká vložením not za will: will not have, ve zkrácené podobě won’t have. Věta „We will not have completed the project by Friday“ znamená, že do pátku projekt ještě nebude dokončen. V otázce stojí will před podmětem: „Will you have arrived by six?“ Odpověď může znít „Yes, I will“ nebo „No, I won’t“; při delší odpovědi zopakujeme celý význam podle potřeby.

Budoucí hranice a časové výrazy

Future Perfect Simple se často pojí s výrazy by, by then, by tomorrow, by the end of the year nebo before. Předložka by znamená nejpozději do určitého okamžiku. Věta „By the end of the month, I will have paid all the bills“ tedy říká, že nejpozději na konci měsíce budou všechny účty zaplacené. Nemusí být důležité, zda k zaplacení dojde v pondělí nebo ve čtvrtek; důležitý je výsledek do stanovené hranice.

Časovou hranici může představovat také příchod jiné osoby. Představme si koncert, na který kamarád dorazí až o pět hodin později. Můžeme říci: „When you arrive, everyone will have gone home.“ Český význam je „Až přijdeš, všichni už budou doma.“ Odchod posluchačů se z pohledu mluvčího teprve odehraje, ale v okamžiku kamarádova příchodu už bude dokončený a jeho důsledkem bude prázdný sál.

Podobně lze říci: „By the time the train arrives, we will have bought the tickets.“ Nejdříve koupíme lístky a později přijede vlak. Věta proto nepopisuje dva děje jako současné, ale jasně stanovuje jejich pořadí. Právě zde je rozdíl oproti prostému budoucímu času, který pouze oznámí budoucí událost bez zdůraznění toho, že před ní bude jiný děj hotový.

V časových větách po výrazech when, before, after nebo by the time se pro budoucnost často používá přítomný čas, nikoli will. Správně tedy řekneme „When she arrives, we will have prepared everything“, nikoli obvykle „When she will arrive“. Hlavní věta obsahuje will have prepared, protože vyjadřuje dokončení děje do okamžiku jejího příjezdu.

Dobrou orientační pomůckou pro volbu tohoto času je vysvětlení dostupné v materiálech jazykologcz.com, kde je předbudoucí čas představen jako budoucí obdoba předpřítomného času: future perfect simple. Takové srovnání pomáhá pochopit, že se nezaměřujeme na samotný průběh akce, ale na její výsledek viditelný z pozdějšího okamžiku.

Rozdíl mezi podobnými anglickými časy

Future Simple, tedy will do, pouze říká, že se děj uskuteční. Například „I will finish the report tomorrow“ znamená, že zprávu dokončím zítra. Future Perfect Simple posouvá pozornost k další budoucí hranici: „By Friday, I will have finished the report.“ Zde je podstatné, že v pátek už bude zpráva hotová.

Future Continuous, například will be working, zdůrazňuje průběh děje v určitém budoucím okamžiku. Věta „At eight, I will be working“ znamená, že v osm hodin budu pracovat. Naproti tomu „By eight, I will have finished the work“ vyjadřuje dokončený výsledek nejpozději do osmi hodin. Rozhodujeme se tedy podle toho, zda chceme zdůraznit probíhající činnost, nebo její ukončení.

Nejčastěji se Future Perfect Simple zaměňuje s Future Perfect Continuous. Prostý tvar se soustředí na dokončený počet nebo výsledek: „By June, she will have written three chapters“ znamená, že do června napíše tři kapitoly. Průběhový tvar by naopak zdůraznil délku činnosti: „By June, she will have been writing for six months.“ V prvním případě počítáme hotové kapitoly, ve druhém sledujeme, jak dlouho činnost trvá.

Význam může být někdy podobný, ale gramatický pohled se liší. U sloves, která vyjadřují jasný výsledek, například finish, complete, write nebo build, je Future Perfect Simple přirozenou volbou. Pokud chceme vyjádřit trvání, opakování nebo aktivitu probíhající po určitou dobu, může být vhodnější Future Perfect Continuous.

Časté chyby při používání

První chybou je vynechání pomocného slovesa have. Tvar „I will finished“ je nesprávný, protože po will následuje základní tvar have a teprve potom příčestí minulé: „I will have finished“. Druhou chybou je použití druhého tvaru nepravidelného slovesa. Správně je „will have gone“, nikoli „will have went“, a „will have written“, nikoli „will have wrote“.

Další problém vzniká při záměně by a until. By Friday znamená „nejpozději do pátku“ a přirozeně se pojí s představou hotového výsledku. Until Friday znamená „až do pátku“ a zdůrazňuje trvání nebo hranici, po kterou něco pokračuje. Proto se věta o dokončení práce do pátku obvykle tvoří pomocí by, nikoli pomocí until.

Je také důležité nezaměňovat české vyjádření „budu dělat“ s anglickým předbudoucím časem. Pokud pouze oznamujeme plánovanou budoucí činnost, použijeme jiný čas. Future Perfect Simple je na místě teprve tehdy, když existuje budoucí referenční okamžik a děj bude před ním uzavřený. Bez této hranice může jeho použití působit nepřirozeně nebo zbytečně složitě.

Krátké pravidlo si lze zapamatovat takto:

Neříkáme jen, co se stane; říkáme, co už bude hotové.

Při tvorbě věty si proto nejprve určete budoucí okamžik a potom se zeptejte, zda bude daný děj do této doby dokončen. Pokud ano, použijte will have a třetí tvar slovesa. Tato jednoduchá kontrola pomůže správně rozlišit Future Perfect Simple od běžného budoucího času i od jeho průběhových variant.